Luknapi.jpg
www.luknapi.cz

Mgr. Lukáš Hálek


Duchovní praxe, celistvá osobnost, nauky růstu vědomí

Meditace
je sama o sobě spontánní proces, bytost člověka doslova medituje sama bez úsilí. Nicméně předěl mezi koncentrací a meditací je velmi jemný, můžeme volně přecházet z koncentrace do meditace a naopak. Proto se i popsaná koncentrační cvičení mohou stát meditací.

Rozdíl je ve způsobu dýchání, má opačnou povahu. V koncentraci vyvíjíme úsilí abychom udrželi hlubší dech. Při meditaci se dýchání reguluje samo.

„Není nic
přirozenějšího,
v životě člověka,
než meditace“
Kolaz.jpg
Buddha.jpg Buddhova pozice
Egyptska_pozice_profil.jpg

Egyptská pozice
Egyptska_pozice.jpg

MEDITACE

Meditace nás přivádí k tomu, čím člověk ve své přirozenosti je, duchovní bytostí. Mohli jsme si myslet o pravém smyslu života cokoli, ale od prvního zážitku meditace víme, že to je vnitřní rozvoj. Hledali jsme něco, kde bychom mohli být svobodní a šťastní a nyní To máme. Leč meditace je první krok. Počátek úsilí a dlouhé cesty. Cesty za úplnou seberealizací, osvícením. Nadšení z nalezeného pokladu je nezbytné doprovodit obří trpělivostí. Zatímco jsme ještě před zlomovým okamžikem nevěděli nic o vznešených vnitřních prožitcích, tak nyní nás nenaplní už stoprocentně nic jiného, co nepochází přímo z Ducha, z naší podstaty. Člověk, který se pravidelně oddává meditaci dělá velmi rychlý pokrok. Není rychlejší a přímější cesty jak zdokonalovat sám sebe, posilovat klady, rozpoznat a rozvíjet talenty, odstraňovat nedostatky. Avšak to nejcennější co máme je aspirace meditovat. Tedy zájem, zanícení a odhodlání denně provádět uložená cvičení. Nezbytně nás také musí na naší pouti doprovázet pokora a vděčnost, že jsme byli Celkem vybráni k tomuto úkolu. Snažíme se dosáhnout nejvyšší úrovně vědomí, ale vážíme si každého kroku naší cesty.

Je třeba porozumět skutečnosti, že meditace je reálná zkušenost! Stejně jako pociťujeme sladkost požitím cukru, rovněž tak jsme si vědomi zážitku meditace. Meditace je stav nemyšlení plus duchovní prožitek sebe sama (sat-čit-ánanda).

Člověk je jediný tvor obývající zemi, který je schopen ztotožnit se se svým „Já“. Tím se zásadně liší od zbytku přírody. Zde se rodí schopnost meditace a možnost sebepoznání. Vydejme se proto na tuto jedinečnou pouť. Pouhé vegetování a pocit intelektuální nadřazenosti nečiní z člověka nic vyjímečného. Tím se stáváme až rozvíjením vyšších dimenzí života.


Praxe:

1. Koncentrace a dýchání

Meditaci předchází koncentrace. Základem veškerých technik je správné dýchání. Bez vědomého dýchání není meditace možná, proto se jedná o nejdůležitější cvičení. Ze začátku je třeba se na dech soustředit. Pozorujeme nádech nosem, pozvolný vdech, který vedeme až do břicha, pauzu, pozvolný výdech a pauzu před nádechem. Všimněme si, že především v prodlevách obou pauz, ale i v průběhu soustředěného nádechu a výdechu, je myšlení prakticky nemožné. Stav nemyšlení je Vaše první meditace. Je to nový pocit a zážitek. V tomto stavu duchovní transformace organismus přijímá novou kvalitu, krystalizuje. Proto může meditovat každý, neboť každý je schopen pracovat s dechem, prohloubit jej. Toto je prostý fakt.


2. Meditace na srdeční centrum

K meditaci na srdeční centrum přistoupíme poté, co jsme zvládli prosté vědomé dýchání. Tato technika se řadí mezi značně pokročilé. Nicméně její výhodou je bezpečnost.

Začátečníci by měli vždycky začínat meditací na srdeční centrum (na srdeční čakru, anahatu). Způsob cvičení je obdobný jako při meditaci na dech, pouze se obohacuje o vedení nádechu srdečním centrem.


Postupujeme takto:

Vědomě, čili zhluboka, zvolna a s pozorným uvědoměním „já se nadechuji“ se nadechujeme uprostřed hrudi v místě kam si bezděčně ukážeme prstem, když řekneme „já“. Ačkoliv se jedná o nádech nosem, cítíme proud, který vtéká do srdečního centra. Nadechnutí je hluboké, končí dole v dutině břišní, takže zapojíme nejen bránici, ale i břišní svaly. Vydechujeme nosem, nebo ještě lépe imaginárně temenem hlavy, korunním centrem. Výdech je rovněž uvědomělý, pozvolný a dokončený.


Je velké množství meditačních technik. Tuto nabízím jako základní a bezpečnou z hlediska praxe. Nicméně vstup do světa meditace sebou přináší změnu celého životního stylu.


Hlavními druhy meditace jsou tichá, analytická a dynamická meditace. Tichá meditace spočívá v duchovním pohroužení do sebe. Při analytické meditaci člověk vnitřní introspektivní analýzou hledá správnou odpověď – dílčí pravdu. Z pozice svědka využívá intuici. Zažívá odpověď nebo řešení. Nastává ztotožnění s poznaným a zklidnění. Analytická meditace slouží k porozumění výsledků tiché meditace, k rozboru životní situace, k vhledu do vizí a jasnovidných zážitků, k vyvození významu symbolů a znamení a k provázání duchovních skutečností s fyzickým světem.

Dynamická meditace má zpravidla dvě základní složky, část dynamickou – aktivní a část statickou, pasivní, která odpovídá tiché meditaci. Dynamická část meditace má nejprve za úkol usměrnit sexuální energii, protože dnešní člověk je předimenzován sexuálním pudem; také se zde pracuje se strachem a svou nevážností oslabuje přílišný pocit ega. Uměle vyvolaným silným emotivním prožitkem se pročistí astrální tělo, dojde k vyprázdnění mysli, k vakuu, které následně umožní tichou meditaci. Dynamickou meditaci může zastoupit sport (běhání, plavání, cyklistika atd.), hraní na hudební nástroj, tvůrčí činnost, práce...


Každý člověk má svoji individuální meditaci. Ta se v něm přihodí zpravidla po té, co projde úvodními cvičeními. Pokud projevuje upřímnou snahu po osobním růstu.



Některé zásady, které nám snadněji pomohou vstoupit do koncentrace a meditace:

1. Cvičení provádějme v pravidelný přesně stanovený čas, nejlépe ráno po probuzení a večer.

2. Pro cvičení si doma vyhraďme speciální místo, soukromý chrám.

3. Před cvičením se buď osprchujme, nebo opláchněme vodou. Dodržujeme zásadu vnitřní i vnější čistoty a bdělosti.

4. Pomoci mohou vonné tyčinky, květiny na oltáři, obrázek Mistra, duchovní symboly atd.

5. Před a po koncentraci a meditaci můžeme zpívat nebo poslouchat duchovní písně a číst duchovní knihy. Připravíme tak organismus na samotná cvičení a následně lépe vstřebáme plody praxe.

6. Zaujměme pozici s rovnými zády. Buď přímo jógový sed se zkříženýma nohama, nebo pokud je pro Vás obtížný, na židli – tzv. egyptskou pozici. V každém případě je dobré cítit se volně, pohodlně.

Ruce můžeme uzavřít buď do misky (viz. Buddha), nebo sepneme (mudra křesťanů), či položíme na stehna otevřenýma dlaněma vzhůru (provázání s kosmem).



Meditací se vědomě podílíme na pokroku celé existence
a stáváme se spolupracovníky uskutečnění Velkého plánu naplnění lidství!

webmaster