Luknapi.jpg
www.luknapi.cz

Mgr. Lukáš Hálek


Duchovní praxe, celistvá osobnost, nauky růstu vědomí

„Není nic
přirozenějšího,
v životě člověka,
než meditace“
Luk_medituje.jpg
„Boha vzívající
Rebel – Had –
vyzívající
Bohém – Sebe
vyslyšící
Básník – Rýmy
vytvářící
Mudrc – Perly
dávající“
Metamorfoza_motyla.jpg

MINULÉ ŽIVOTY

Minulost je prach

„Minulost je prach“ toto zní z úst osvícených Mistrů. Znamená to, že minulost umírá přítomným okamžikem. Tudíž člověk má soustředit svou pozornost na přítomnost. Minulost již proběhla, svou roli sehrála a ať naše zkušenosti byly jakékoli, jsou nedotknutelné. Budoucnost je výplodem naší fantazie, mentální projekcí minulosti. Existuje pouze přítomný okamžik. Život se odehrává pouze zde a nyní. Minulé životy jsou fenomén, který zaměstnává mnohé z nás. Jsme zvědaví, kým jsme byli. Případně nárokujeme důkazy, zda něco takového vůbec je. Potvrzení je prosté. Odvíjí se od kontinuity vědomí. Vědomí není vázané na fyzickou bytost. Uveďme si příklad. Dejme tomu, že se někdo narodil v roce 1980. Takový člověk si může položit otázku: „Co jsem dělal v roce 1979 (1978, 1977 atd.)?“ Každý se takto může přenést do doby, kdy ještě nebyl ve fyzickém těle. A každý intuitivně silně pocítí, že jeho vědomí bylo přítomno. Ten zbytek mu je zatajen. Ale povědomí o vlastní existenci před narozením takto získáme. A toto platí i pro budoucnost.

Kdy má smysl pátrat po minulých životech?

Pokud pátráme po minulých životech z čiré zvědavosti, kým jsme byli, velké uspokojení nám odpovědi asi nedají. V tomto životě jsem prošel zatím 13 povolání, takže pokud se dozvím, že jsem kdysi pracoval jako montér zámečník a podobně, mnoho mi to nepomůže.


Toto jsou tři důvody, kdy objasnění našich inkarnací má smysl:

1. Upřímný zájem o poznání pravdy (zobrazením vlastní minulosti ruku v ruce odhalíme realitu vývoje života a světa a její evoluci).

2. Získání základny pro individuální vývoj a rozpoznání vlastního nynějšího postavení (pokud cítíme, že jsme již v minulosti byli hledači pravdy, žili duchovním životem, nebo usilovali o osvícení, odhalení takové inkarnace nám může pomoci v naší jistotě na cestě vpřed; pouze minulost také často dává přesné odpovědi na souvislosti našeho nynějšího životního postavení a objasňuje roli, jakou sehráváme).

3. Terapie a odhalení příčin současných nemocí, traumat, indispozic.

Mnoho lidí má opravdu vážné problémy. Jak fyzického rázu (poškození nebo omezení tělesnosti, nemoci), tak mentálního charakteru (fobie, sugesce, silné nežádoucí zdraví škodlivé návyky apod.), nebo i z karmické roviny (zvláště v oblasti vztahů), že znovuprožití minulosti může být účinnou a přímou cestou k uzdravení.

Jaké způsoby a metody lze využít k poznání minulých životů?

1. Otevření Adžna čakry (zasvěcení)

Pakliže se meditací a praktikováním kundalini jógy dostaneme tak daleko, že si bezpečně otevřeme čakru „Třetího oka“ prožijeme jak veškerou nezkreslenou minulost, tak děje budoucí. Pochopitelně jsou možné i dílčí úspěchy, krátké vstupy do různých etap vývoje. Zde je potřeba být obezřetný, neboť tyto vize mohou být pod vlivem nepročištěných emocí jak nepřesně zobrazené, tak nesprávně interpretované.


2. Prostřednictvím Guru

Pokud máme Mistra nejvyššího řádu, může nám pro účely urychlení našeho růstu na omezenou dobu otevřít Adžna čakru. Potom uvidíme co má být spatřeno.


3. Sen z minulého života

Sny, kdy se přehrává nějaká často klíčová epizoda některé naší předchozí inkarnace (případně události budoucí), jsou poměrně časté u mnoha lidí. Je třeba opět rozpoznat o co se jedná (předně pochopit, že jsme se ve snu ocitli v minulosti, nebo budoucnosti) a tento prožitek očistit od různých imaginativních a emotivních zkreslení. Vize budoucnosti pokud možno neverbalizujeme a vůbec jsme opatrní komu se s čím svěříme.


4. Hypnóza a autohypnóza

V hypnóze se pracuje s éterickým tělem, které je nositelem dlouhodobé paměti. Proto lze prostřednictvím této techniky poznat minulost. Hypnóza není metoda duchovního růstu, ale zkratka. Metodou duchovního růstu je koncentrace, modlitba a především meditace. Nicméně pokud uznáme za vhodné podstoupit hypnotickou sugesci v rámci konkrétní terapie, je to možné. Zde bych rád upozornil na nebezpečí opakovaných hypnóz. Éterické tělo má jistý vztah a funkci vůči tělu fyzickému. Při hypnóze se musí rozvolnit od těla fyzického, bytost vlastně přemístí vědomí z fyzického těla právě do těla éterického. Toto přemisťování a rozvolnění může vést až k rozdvojení osobnosti (schizofrenie je onemocnění éterického těla, podstatou je právě nekontrolované přecházení vědomí mezi tělem fyzickým a éterickým).

Při meditaci a postupném odborném esoterickém školení toto nebezpečí nehrozí. Pro práci s éterickým tělem se používá např. metoda zpětného procházení událostí. Postupuje se tak, že nejlépe před usnutím se od poslední události, tedy odzadu dopředu, přehrává průběh celého dne. Zde se tedy začíná tím jak se ukládáme do postele a co předcházelo bezprostředně před odebráním se na lůžko a končí ranním vstáváním. Tak lze postupným cvičením prodlužovat oživování paměti pohledem na období roku, po narození, před narozením atd.


5. Astrologie

Na mnohé z minulosti dává odpověď tzv. karmická astrologie.


Posuzují se především tyto aspekty horoskopu:

1. Sluneční znamení (v druhé polovině života se osudově připravujeme na roli slunečního znamení příští inkarnace, takže minulé vtělení stojí jako základ našim dnešním hlavním energiím, to znamená, že jsme museli již prožít něco, co nás nasměrovalo k našemu současnému slunečnímu znamení).

2. Ascendent (znamení předchozího vtělení, ukazuje na to, kým jsme v minulosti přímo byli, jedná se zpravidla o roli, kterou jsme více méně úspěšně zvládli a z čeho těžíme hlavně v první polovině života).

3. Dračí hlava a Dračí ocas - Severní a Jižní lunární uzel (nesou poselství základního úkolu tohoto života na základě minulého působení, Jižní uzel nás ovlivňuje především v první polovině života, kdy jakoby prožíváme události minulosti, kdežto Severní uzel nastoluje úkoly a směry tohoto vtělení).

4. Retrográdní planety (retrográdní planety jsou zevrubnou lekcí tohoto života vyžadující zpětný pohled, ukazují na oblast, kterou je třeba precizně a důsledně zpracovat a porozumět jí a dokud se tak nestane, nepostoupíme dál).

5. Oblast minulých životů se nachází přímo ve XII. domě horoskopu. Proto vše co má s tímto domem nějakou spojitost lze takto vykládat.

6. Ostatní aspekty (každý aspekt horoskopu má karmický vztah, takže pokud se chceme něco dozvědět prostřednictvím astrologie o nějaké konkrétní sféře našeho bytí, je třeba se zaměřit na body horoskopu, které s ní souvisejí).


6. Orákula a věštění

Minulými životy (a interpretací budoucnosti) se zabývají nejrůznější orákula a věštecké metody. Je na každém individuálně k čemu pojme důvěru a do jaké míry se spokojí s výsledky takto získanými. Osobně se domnívám, že v těchto případech značně závisí na osobnosti zainteresovaného okultisty, na jeho schopnostech a serióznosti.


7. Vzpomenutí si pomocí Indikace

(praktický postup Indikace na stránce HRY )

Je celá řada indikací, které nyní přímo poukazují na naše minulé životy. Ty nám potom dedukcí mohou pomoci určit, vzpomenout si kým a kde jsme byli, pokud tímto směrem pátráme.


Jako hlavní můžeme uvažovat tyto indikátory:

- místo na zeměkouli kam se toužíme podívat, kam nás táhne srdce, nebo s nímž máme nějaký emotivní vztah, místo s nímž cítíme nějakou spojitost (kontinent, stát, přírodní prostředí apod.)

- národ, nebo rasa, ke které cítíme vnitřní náklonnost a spontánní cit - kulturní nebo dějinný proud, v němž nacházíme zvláštní oblibu (Lemurie, Atlantida, starověké kultury – Indie, Persie, Egypt, Mayové, Aztékové, Inkové, Řecko, Řím, Slované, Keltové, Vikingové, přírodní národy Afriky, Austrálie, Ameriky, gotika, renesance, baroko, Napoleonské války, 1. světová a 2 světová válka atd.)

- film, literatura, umění (co nás oslovuje z minulosti, jaká je naše nejoblíbenější kniha, film, příběh, umělecké dílo, kam a do jaké doby je zasazen)

- uznávaná osobnost a naše náklonnost k ní (naše životy jsou mnohdy ovlivněny nějakou významnou společenskohistorickou osobností ke které shlížíme s upřímným obdivem)

- dojmy z dětství (jako děti jsme spontánně přistupovali jak ke zjevným věcem, tak podvědomím záležitostem, nebyli jsme ovlivněni vzděláním, ani racionalitou běžného života, proto jsou postoje, inklinace, sny a imaginace z dětství velmi cenným ukazatelem)

- celkový dojem z odvozených poskládaných střípků mozaiky a závěr (intuitivně můžeme určit pohlaví, povolání, společenské postavení, zdali se nám žilo dobře, špatně, další pozadí našeho tehdejšího života, případně jeho děj, nebo fragmenty)

Mějme na zřeteli, že příběhy minulosti jsou často velmi dramatické. Takže k nějaké době, události, osobě atd. můžeme cítit jak silně kladně přitažlivé city, tak značně odpudlivé, záporné (samozřejmě i ambivalentní, nebo lhostejné apod.). To podle toho jakou roli jsme sehráli v příběhu a jak se nás konkrétně dotýkal. Každopádně jakékoli silné emoce, ať kladné či záporné, na minulost jsou silným indikátorem, že s onou dobou, událostmi, postavami jsme byli nějak spjati. Je to prakticky jisté!


Při posuzování minulých životů musíme vzít v potaz některé další faktory. Prvním je záležitost pohlaví. Zpravidla jsme jedním pohlavím několikrát za sebou, potom dojde ke změně. Takže se dá téměř s určitostí říci, že každý byl někdy jak mužem tak ženou (v silných případech odezvy minulosti se někdo cítí být opačným pohlavím natolik, že podstoupí lékařský zákrok změny pohlaví apod.).

Uvažovat musíme rovněž zkracování času mezi jednotlivými inkarnacemi (počet lidí na planetě se zvyšuje). Čas strávený v období mezi smrtí a novým zrozením je dnes obvykle mnohem kratší (roky, dny), nežli v dávnější minulosti (desítky let, nebo pouze jedno vtělení ve vývojové epoše lidstva či za obrovský úsek - eon evoluce bytí). Také platí, že čím vyspělejší duše tím delší prodleva v návratu na zem.

Dalším znakem je pravidlo jedinečnosti životní role. Každé inkarnaci je dána konkrétní zkušenost, nosná lekce růstu, kterou je třeba završit. To dává životu smysl. Duše vyhledává takové zážitky a vybírá takové okolnosti, aby osudová role dospěla naplnění. Příští vtělení přináší nové úkoly, odlišné od toho předchozího. Člověk se tedy rodí vždy za jiných podmínek a do odlišných poměrů, než v předchozích případech a je vybaven různými silnými i slabými stránkami svojí osobnosti. Nicméně někdy se stává, že duše úkol nestihne dokončit. Tato varianta nastává nejčastěji, pokud byl dosavadní život nějakým způsobem předčasně přerušen (úmrtí nešťastnou událostí, násilnou smrtí, nemocí apod.). Člověk potom navazuje tam, kde skončil. Stejně tak, pokud nedošlo k naplnění životní role z důvodu jiných indispozic. V horoskopu se např. takovýto příklad pozná podle shody Slunečního znamení s Ascendentem. Ale záležitost se dá přirozeně rozpoznat i okultně.

V komplexním pohledu na pouť člověka je také třeba vidět jistý důmysl existence. Tak veškeré okolnosti vnějšího fyzického bytí, biologické zákony dědičnosti, stav lidského organismu a somatotyp jsou naprosto v souladu s individuální i celkovou karmou. Jsou navzájem provázány a doplňují se. Tak plně doceníme výrok starých Egypťanů: „Co je nahoře, je i dole“. Stvoření je vždy objektivně úplné.

webmaster