Luknapi.jpg
www.luknapi.cz

Mgr. Lukáš Hálek


Duchovní praxe, celistvá osobnost, nauky růstu vědomí

„Není nic
přirozenějšího,
v životě člověka,
než meditace“
Žena a muž

Muž medituje
Žena dává lásku
Oba jsou předurčeni
Pro společnou stezku

Muž medituje
Žena dává lásku
Souzněním ve svých
 očích
Utkávají látku

Ze Země a z Nebe
Kam je to dovede?

Muž medituje
Žena dává lásku
Každý co má nabízí
V bohulibém svazku

Oběť a něžnosti
Vlastnosti ženskosti
Síla a opora
To z muže vyvěrá
Rozum, intuice
Próza, poezie
Ticho, přičinlivost
Vize, zdrženlivost
To je žena, to je muž
Spolu kráčí,miluj, služ

To je žena, to je muž
Spolu kráčí,miluj, služ
Kdo medituje, ten
 miluje
Kdo miluje, medituje
Uzavře se celý kruh
Uzavře se celý kruh
Van_Eyck_Arnolfini_Portrait.jpg Jan van Eyck:
Svatba manželů Arnolfiniových,
1434, Londýn,
The National Gallery

VZTAHY

Čím intenzivnější (osudovější) vztah, tím silnější karmická provázanost. Toto pravidlo logicky určuje, že nejsložitější lekce prožíváme s lidmi z našeho nejbližšího okolí, tedy s partnery, rodinnými příslušníky, spolupracovníky, spolužáky, přátely, kamarády. A to ať se jedná o vazby pozitivní (přátelské), či negativní (nepřátelské). Pomoci porozumět našim vztahům může značně fakt, že připustíme minulé životy, tedy kontinuální život. Tam shledáme kořeny většiny našich nynějších vztahů. Psychologové tuto možnost zamítají. Nejsou ochotni jít dále než k prenatálnímu období, přičemž za rozhodující pro formování osobnosti považují ranné dětství. Mnohé jevy pak odvozují na základě genetiky. Ale vztahy (a lidské povahy) jsou tak rozmanité, že bedlivého pozorovatele tato vysvětlení neuspokojí. Psychologové mají v jedné věci pravdu: na začátku života a také ještě v jeho první polovině navazujeme na energie našeho minulého vtělení (úkolu). Narozením a dalšími kroky se tak setkáváme s takovými poměry a působí na nás takové okolnosti, které odpovídají závěru a druhé polovině minulé inkarnace. Tato podobnost, obdoba posílí energetický základ naší osobnosti, který je pro nás charakteristický a z něhož budeme značnou část dalšího života vycházet. Zatímco ve druhé polovině života jsou před nás postupně položeny úkoly aktuálního vtělení jako stěžejní lekce, které máme nyní zvládnout na základě toho, co jsme se dosud naučili.

Ve skutečnosti je každý vztah lekcí. Pravou školou lásky. Něco se z něho máme naučit. Vztah má svůj počátek, průběh a (karmické) uzavření. Naplní li se co jsme měli v konkrétním vztahu prožít a naučit se, vztah se ukončuje (odezní). Základní energií, která vytváří síť vazeb na druhé bytosti, jsou emoce. Těžko se budeme zajímat o někoho, nebo o něco, pokud nejsme vedeni motivací citu. Proto je součástí lidské lásky i nenávist. Dvě krajní emoce. Ten kdo je prost osobní připoutanosti, neosciluje mezi polaritami nálad a překonal vlastní ego, vztahy nevytváří.



Vztahy z obecné karmické roviny:


1. Nejsilněji jsme spjati se svým nejbližším okolím, tedy s partnerem, členy rodiny, intimními přáteli. To jsou nejdůležitější karmické lekce zásadně ovlivňující náš život. Je velmi žádoucí znát, co se máme v konkrétním vztahu naučit. Jak v něm figurujeme my. O jakou lekci se jedná. Lidi z nejbližšího okolí dobře známe z minulých životů a již jsme s nimi byli osudově silně provázáni (manžel, manželka, otec, matka, syn, dcera atd.).

2. Na druhém místě co do významu jsou přátelé, kamarádi, kolegové, spolužáci a zjevní nepřátelé. S mnohými z nich se podaří karmický kruh uzavřít, leč navazujeme vztahy nové, další.

3. Nejrychleji odeznívají vztahy z dětství a z dob povinné základní školní docházky. S těmito osobami jsme v minulosti (často v posledním vtělení) měli cosi do činění, jednalo se o nějakou konkrétní zápletku, ta se povětšinou vychozením stupňů školy uzavírá.

4. V druhé polovině života mnohé vykrystalizovává. Ubývá vztahů, člověk dává přednost kvalitě. Více si vybírá s kým se bude stýkat. V této fázi života je důležité, abychom se vypořádali, vnitřně smířili s vlastními rodiči.

5. Vztahy, v kterých nyní neproběhne karmické vyrovnání (satisfakce) se přenášejí do dalších životů. Neboť nakonec se všechny vztahy musí uzavřít a to tak, aby z obou misek vah bylo odebráno veškeré závaží.



Z pohledu Celistvé osobnosti můžeme uvažovat tyto vztahy:


1. Fyzická úroveň – vztah je náhodný, povrchní, nebo má naplňovat nějaké jistoty (hmotné zajištění, někoho mít atd.)

2. Emotivní úroveň – lidé se navzájem ovlivňují citově a sbližují se na základě sympatií a antipatií. Tak vznikají stavy zamilovanosti (vzrušení) a nenávisti (nepřátelství).

3. Mentální úroveň – lidé se zapojují do složitějších sociálních vazeb. Na pracovišti, ve škole, smluvně a účelově.

4. „Já“ úroveň – lidé si vytvářejí silné osobní, až celoživotní vazby. Manželství, partnerství, příbuzenství, domácí zvířata, květiny atd.

5. Úroveň inspirace – lidé si vytvářejí vztah k věcem, které sahají za jejich individualitu. Národ, rasa, náboženství, umění, nějaké hnutí, svět atd.

6. Úroveň intuice – lidé si vytvářejí vztah k abstraktním hodnotám, které přesahují mentální sféru. Principy dobra, zla, morálky, života, smrti.

7. Úroveň inteligence – duchovní postoje a zaměření.


MANŽELSTVÍ
(partnerství)

Existují 4 základní kvality, které určují úroveň partnerství (manželství):
1. svoboda
2. odpovědnost
3. důvěra
4. růst


1. Svoboda

Partnerství nemění nic na faktu, že je člověk svobodný, sám sebou, individualitou, která má svrchované právo rozhodovat nezávisle o sobě v kterékoli situaci a kdykoli. Pouze svobodný člověk je schopen rozvinout lásku nejvyšší měrou. Svoboda předchází lásce a láska dává svobodu. Jakékoli vědomé (psychické, fyzické) omezování druhého je projevem ega a v menší či větší míře se jedná o agresivitu, nebo připoutanost (citové vydírání).


2. Odpovědnost

Jsme si vědomi vlastní svobody a proto jsme odpovědní. Vědomě neděláme nic, co by našeho partnera ranilo. Jsme zodpovědní za své chování. Zároveň nemáme právo cokoliv očekávat, brát jako samozřejmé. V případě sňatku je odpovědnost v podstatě daná oficiálním slibem manželství. Odpovědnost rovněž určuje hloubku vztahu. Je velmi závislá na empatii, intuici, vnitřnímu porozumění a souznění partnerů. Na vzájemném vyladění. Partneři by měli být jeden za druhého připraveni obětovat život. To je vrcholná odpovědnost a nejvyšší míra lásky. S odpovědností úzce souvisí úcta. Míra vzájemné úcty mezi partnery významně určuje jakou hodnotu má náš vztah.


3. Důvěra

Svému partnerovi důvěřujeme proto, protože víme, že jsme spojeni osudovým poutem, Bohem, karmicky. Děti, které máme, jsme mohli mít pouze s tímto konkrétním partnerem, s žádným jiným. To je rovněž jednak zákon karmy a jednak zákon dědičnosti. Osud nám určil toto místo a my tuto skutečnost plně akceptujeme. Jakékoli znejistění a oslabení důvěry v partnera se projevuje jako žárlivost. Čím více důvěry, tím méně žárlivosti a naopak.


4. Růst

Smysl manželství je vzájemná podpora v růstu. Ostatní a to veškeré znaky jsou jen průvodní (doplňkové) faktory kvality růstu. Klíčovým slovem je zde pomoc. Muž a žena se rozhodli být spolu, protože si potřebují navzájem pomáhat, podporovat se. Jedná se o polarity, přičemž každá z nich má nezaměnitelný a jedinečný přínos. Vrcholem růstu je plné spojení duší ženy a muže. Nalezení dokonalé komplementární polarity. Může k tomu dojít ve chvílích intimních, nebo při společné meditaci. Zmizí dvě těla a individuality se rozplynou v jeden celek. Společná spiritualita tak může navodit stav neduality jednoho, nebo obou z partnerů. Tento prožitek vnitřního sjednocení polarit se pak symbolicky nazývá mystická svatba (jiný název pro samádhi). Neochota pomáhat druhému, v nejširším slova smyslu, se nazývá sobectví.



Test manželství:

(Je možné udělat i za partnera)


kvalita/volba
ANO
VÁHÁM
NE
  svoboda
2
1
0
  odpovědnost
2
1
0
  důvěra
2
1
0
  růst
2
1
0

Lze obdržet 08 bodů.


4. 7-8 bodů : silné, osudové manželství
3. 5-6 bodů : slušné, prosperující manželství
2. 3-4 bodů : slabé, špatně fungující manželství
1. 0-2 bodů: krize, krach, rozpad, nefunkční manželství

webmaster